Plánované akce
pro návštěvníky uvedených akcí bude Kniha zdarma k dispozici.
Jaro 2026 – besedy v dalších postižených obcích (Mikulovice?).
Data a místa budou upřesněna po domluvách se starosty obcí.
Chcete uspořádat besedu i ve vaší obci? Ozvěte se nám na e-mail .
Níže naleznete krátké příspěvky doplněné o fotografie z již proběhlých akcí.
Pokud se akcí nemůžete zúčastnit a přesto máte o knihu zájem, kontaktujte paní Tsepelevu Horkou na krajském úřadě Olomouckého kraje, která má několik výtisků ještě k dispozici ().
Pátá povodňová beseda s občany, tentokrát v Písečné
V Písečné se 23. dubna uskutečnila další z regionálních besed s občany věnovaných tématu povodní. Setkání mělo tentokrát výrazně otevřenější charakter, diskuse byla živá, kritická, avšak po celou dobu vedená věcně a v mezích slušnosti.
Debatu vedl už tradiční moderátor Pavel Rušar z Vlastivědného muzea Jesenicka, své příspěvky představili meteorologové, hydrologové, klimatologové i zástupci složek Integrovaného záchranného systému. Právě ti čelili mnohým dotazům ke své práci, kterou však přednesením jasných argumentů a faktů obhájili. Některými dotazy byla konfrontována rovněž předpovědní služba ČHMÚ, po vyjasnění situace a kontextu však i hydrologové sklidili spíše chválu a uznání za dobrou práci.
Kromě toho byly představeny aktuální poznatky o hydrologickém a klimatickém vývoji regionu a diskutovány možnosti dalšího zlepšování varovných a reakčních mechanismů. Silnou odezvu vyvolalo promítání autentických záběrů z povodní 2024, které se staly impulzem pro následnou debatu o odpovědnosti, komunikaci i připravenosti na podobné situace v budoucnu.
Čtvrtá povodňová beseda v regionu – Lipová-lázně
Debatu moderoval ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar. Mezi hosty vystoupili zástupci akademické sféry i praktici z integrovaného záchranného systému. Společně s kolegy vystoupil také ředitel ostravské pobočky ČHMÚ Petr Tušil, který se věnoval především aktuálním trendům v hydrologii a klimatologii a jejich dopadům na Jesenicko, stejně jako krizovému řízení v průběhu katastrofy ze září roku 2024.
Docentem Janem Unuckou byly představeny moderní hydrologické nástroje a diskutovány byly možnosti zlepšení varovných systémů v obci a jejím okolí. Silný ohlas opět vyvolaly autentické záběry z povodní v roce 2024 pořízené hasiči a policisty. Právě v návaznosti na ně zazněl důrazný apel složek IZS na odpovědné chování obyvatel a respektování vydávaných varování.
Třetí povodňová beseda v regionu – Bernartice
Dne 5. března se v obecních prostorách Bernartic uskutečnila již třetí regionální beseda s občany, jejímž tématem se staly povodně. Hovořeno bylo nejen o minulosti a současnosti, ale také o klimatologických vyhlídkách našeho regionu v otázce povodňového nebezpečí.
Na pozvání starosty Aleše Chromíka moderoval debatu ředitel VMJ Pavel Rušar. Zazněly příspěvky kolegů z Vlastivědného muzea Jesenicka, Katedry geografie Univerzity Palackého v Olomouci, Českého hydrometeorologického ústavu a složek IZŠ, konkrétně jesenických hasičů a policistů. Prezentovány byly také ukázky speciálních hydrologických technologií a diskutován byl mimo jiné systém varování v okolí obce. Obojího zmíněného se ujal doc. Jan Unucka z ČHMÚ, který již s obcí v oblasti hydrologie spolupracuje několik let.
Již tradičně na besedě silně rezonovala videa z povodní 2024, právě po nich zazněl důrazný apel složek IZS a ukázka toho, co se může stát, když lidé ignorují výzvy a varování.
Druhá beseda s občany o povodních proběhla v České Vsi
Ve čtvrtek 29. ledna se v hotelu Zlatý Chlum v České Vsi uskutečnila druhá beseda s občany věnovaná tématu povodní v regionu Jesenicka. Setkání navázalo na první diskusi v Bělé pod Pradědem a nabídlo další prostor pro sdílení zkušeností, odborných informací i obav spojených s extrémními projevy počasí.
Besedy se zúčastnili zástupci Vlastivědného muzea Jesenicka, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru a akademické sféry, kteří nabídli historický, odborný i praktický pohled na problematiku povodní a jejich dopadů na region. Diskuze se i tentokrát dotkla dramatických událostí ze září roku 2024, připomněla historické povodně a otevřela otázky budoucího vývoje krajiny, prevence i možností adaptace obcí a jednotlivců. Občané České Vsi se aktivně zapojovali, sdíleli své osobní zkušenosti a diskutovali o tom, jak důležitá je paměť místa a dlouhodobý přístup k ochraně před povodněmi.
První beseda s občany o povodních v regionu
Dne 27. ledna proběhla v Bělé pod Pradědem první beseda s občany, jejímž tématem byly povodně, jejich minulost i nejisté povodňové vyhlídky v regionu. Za VMJ vystoupil kromě ředitele Pavla Rušara historik a spoluautor knihy Povodně na Jesenicku Jan Petrásek, z partnerských institucí pak za ČHMÚ Mgr. Jarmila Šustková, za Policii ČR mjr. Miroslav Partyka a za jesenické hasiče pak plk. Jan Pastucha. Klimatologickým vstupem doplnil vystoupení doktorand katedry geografie PřF Upol Mgr. Dominik Novotný.
Beseda přinesla fakta i silné osobní vzpomínky, které se vynořovaly především u videí hasičů a policistů z nešťastného září 2024. Občané Bělé se aktivně zapojovali do diskuse, sdíleli vlastní zážitky z povodní i obavy z budoucnosti krajiny. Došlo i na otázky, jak se region může adaptovat na častější extrémy počasí a co mohou dělat jednotlivci i samosprávy už teď. Nechyběla ani debata o připravovaných preventivních opatřeních a o tom, proč je důležité vytvářet tzv. povodňovou paměť.
Vodní tvrz hostila křest publikace o povodních v regionu
Dne 20. listopadu 2025 byla ve Vodní tvrzi v Jeseníku pokřtěna kniha z ediční řady Olomouckého kraje s názvem Povodně na Jesenicku: Historie, současnost a nejisté vyhlídky. Na ní pod editorským vedením ředitele VMJ Pavla Rušara pracovalo dalších 12 autorů z Českého hydrometeorologického ústavu, Katedry geografie Univerzity Palackého v Olomouci a Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.
Kniha v deseti kapitolách představuje různé pohledy na povodňové nebezpečí na Jesenicku, od klimatické změny, přes hydrologii a meteorologii, po historickou paměť a ochranu obyvatelstva, uvádí editor.
Součástí knihy je také fotografická příloha, která porovnává stav v září 2024 se stavem rok poté a zaznamenáno je i několik svědectví přímých účastníků povodní.
Vydání publikace bylo financováno ze strany Olomouckého kraje, zdarma si ji můžete stáhnout v sekci Ke stažení nebo přímo na odkazu níže.
